Založení Sokola

Okolnosti vzniku Sokola jsou spjaty s uvolněním poměrů v Rakousko-Uhersku, které následovalo po odvolání národem nenáviděného ministra Bacha. Byly zakládány různé kulturní vlastenecké spolky (jako Umělecká beseda, Hlahol či Svatobor), ale nová doba si žádala kromě oživení národní kultury i fyzickou zdatnost každého jedince, proto se tehdy velmi dařilo různým tělocvičným ústavům. Mezi ně patřil také český ústav Malypetrův, který později sehrál důležitou roli při založení Sokola. Jedním ze cvičenců a později cvičitelů tu byl Miroslav Tyrš.

Právě v této době oslovil Tyrš české cvičence Schmidtova ústavu a získal je pro založení českého tělocvičného spolku. Spolu s Juliem Grégrem připravili znění stanov nově vzniklé Jednoty pražské a předložili je na c. k. místodržitelství v prosinci 1861.

Stanovy byly schváleny, a tak byla do Malypetrova ústavu v Panské ulici svolána na 16. února 1862 (což je datum založení Sokola) ustavující valná hromada. Dostavilo se na ni 75 členů. Starostou byl zvolen Jindřich Fügner, místostarostou (později náčelníkem) Miroslav Tyrš, členy výboru se stali Rudolf Thurn-Taxis, Rudolf Skuherský, Emmanuel Tonner, Karel Steffek, František Písařovic, MUDr. Eduard Grégr, JUDr. Julius Grégr, Jan Kryšpín, Ferdinand Fingerhut (Náprstek), a JUDr. Tomáš Černý. Dalšími osobnostmi, které sympatizovaly s novým spolkem, byli J. E. Purkyně, Jan Neruda, Josef Mánes, J. Barák a další.

Hlavním heslem, které razil Tyrš, bylo "Tužme se!", Barák navrhl pozdrav "Nazdar!", Fügner tykání a oslovování "bratře", Mánes namaloval první prapor a skicu prvních krojů (upravených později Ženíškem). Název Sokol se poprvé uvádí ve stanovách z listopadu 1864 (dříve nebyl uveden, aby neprovokoval úřady, neboť byl převzat z názvu černohorských revolucionářů).

zdroj: https://www.sokol.eu/obsah/5404/zalozeni-sokola

Historie Tělocvičné jednoty Sokol Radoškov:

Jednota Sokola v Přibyslavicích vznikla jako pobočka jednoty ve Velké Bíteši a zcela nahradila dosavadní Národní jednotu v Přibyslavicích, následně byla založena jednota v Radoškově 6. 4. 1930 a pílí a zapálením byla nezřídka dávána za vzor ostatním jednotám Sokola v Pernštejnské župě:

"V naší obci (Radoškov) založena byla dne 6. dubna pobočka sokolské jednoty v Přibyslavicích. Ač obec čítá jen 305 obyvatel, našlo se mezi zdejšími mládenci pochopení pro sokolskou myšlenku. K založení Sokola zavítali k nám bratři z Přibyslavic, Velké Bíteše a z Křoví. Po náležitém osvětlení o účelu Sokolstva bratry činovníky IV. okrsku sok. župy Perštýnské, pobočka ustavena. Do výboru zvoleni: starostou br. Lad. Kvarda, náčelníkem br. Lad. Rovenský, náčelník s. Anna Rovenská, vzdělavatelem br. Otto Homoláč. Bratři cvičili již před založením pobočky a projevili zájem o Sokola tím, že po schůzi jich 21 přistoupilo za členy (8 sester, 13 bratří). Br. Otto Homoláč propůjčil jim ke cvičení místnost ve dvoře, kterou si upravují. Sokolské práci zdar!"

Činnost místní jednoty pak dobře dokladuje další příspěvek:

"Radoškov příkladem. Teprve letos z jara v život uvedená sokol. pobočka má se čile k světu. Členstvo velmi pilně cvičí, mají početné žactvo i žákyně, šestici sester, které, ač malý kroužek - přece svou účastí pomáhají na všech sokol. podnicích. Pamatujeme si z veřejného cvičení v Bíteši i v Radoškově, z akademie ve Křoví. Mají i pracovité bratry a tito všichni vypravili tělocvičnou besídku. - Co však jí předcházelo, stojí za zmínku. Bratr Otto Homoláč dal pobočce v užívání starý výminek, který bratří probouráním zdí upravili na tělocvičnu. Člověk, zvyklý jistému nechutenství členstva v životě mnohých jednot, pozastaví se nad činností těchto členů, kteří, poněvadž ve dne jsou za výdělkem, houževnatě pracovali večery na svém stánku. ... Cvičilo se jenom na počítání nebo se zpěvem za doprovodu houslí (hudbu nebylo možno si dovolit). Žáci i žačky předvedli hry a prostná, ženy známý nám rej v kruhu a prostná, muži pak cvičení s tyčí, hrazdu a prostná. Br. Rovenský vsunul houslové sólo. Na co stačili, to podali; cvičili s chutí, velmi dobře cvičili zvlášť starší složky. Jejich cviky zasloužily vyvýšeného pódia a lepšího osvětlení; tak byly by teprve vynikly. Víme, že nedalo se vše naráz zaříditi, neboť Radoškov nemá elektriky, ale obdivujeme všechnu tu práci několika lidí. Byly jisté obavy při založení pobočky, ale ona dnes opravdu předčí svou činností jednotu mateřskou. Přišli bratři z Přibyslavic, někteří z Bíteše, aby shlédli práci nejmladších. U všech diváků nálada byla tak přátelská, že lidem se po besídce ani domů nechtělo. Večer byl podoben oněm dobám českého probuzení, kdy nadšení a láska k věci svedla lidi k národní práci po našem venkově. Vizte, bratři, jak roste dílo, kde je zdravý základ! A vzpomenul jsem věty br. Hutaře na akademii Tišňovské: »jednota, která jenom hrá kino, divadlo nebo má hospodu a necvičí, není vlastně sokolskou jednotou^. Pobočka Radoškov buď příkladem! Zdar Vám bratři!"

Br. Otto Homoláč věnoval své sokolské jednotě k užívání hospodářskou místnost. Stavení však nebylo nikterak malé když kapacita místnosti byla 100 osob. Přesto se zdálo, že plně nevyhovovala potenciálu Sokolské jednoty v Radoškově a o rok později je tedy založena a posléze vybudována nynější Radoškovská Sokolovna na pozemku následně také odkoupeném od br. Otto Homoláče.

Datum, které na sobě nese její základní kámen, je 21. června 1931 a můžeme spekulovat, že odkazuje k popravě 27 českých pánů 21. června 1621 .

O osm let později pak Pernštejnská župa vyslovuje záměr na využití Sokolovny v Radoškově pro rekreační účely Sokolstva jak patrno ze zmínky Sokolského věstníku z 6. července 1939: "...uvažuje se o zřízení župní ozdravovny v Radoškově v tamní sokolovně, která je v krásné krajině a má býti pro zmíněný účel upravena." Záměr byl tehdy bohužel zmařen vypuknutím II. Světové války 1. září 1939.

Po roce 1948 již nemáme potvrzeno, že by Sokolovna sloužila svému původnímu účelu, tedy ke cvičení, zato existují zmínky o veřejné práci pro obec (čištění potoka), kterou vykonával Otto Homoláč těsně předtím než byl v roce 1949 nucen emigrovat a požádat o azyl.

V době komunismu byla Sokolovna využívána ke schůzím Národního výboru a jako místní lidová knihovna. Po roce 1989 svou činnost zachovala už jen Tělocvičná Jednota Sokol v Přibyslavicích a v době navrácení do majetku Sokola již vyžadovala kompletní rekonstrukci, jak patrno z technické zprávy z ledna roku 1993. Sokol pak budovu nadále bezúplatně poskytoval pro potřeby občanů Radoškova. Obec ji nyní využívá především jako volební místnost pro obyvatele Radoškova a je zde umístěna centrála obecního rozhlasu.

V roce 2015 začala Sokolská jednota Přibyslavice pořádat v přilehlém okolí budovy pálení čarodějnic a společenskou akci s názvem "Radoškování", pro kterou Sokolovna slouží jako zázemí.